Berounka je významná česká řeka v západní části republiky (Plzeňský, Středočeský kraj a Praha) a je největším levostranným přítokem Vltavy. Vzniká v  Plzni soutokem Mže a Radbuzy, je dlouhá 139,1 km, s nejdelší zdrojnicí (Radbuza-Úhlava) 252 km. Povodí má rozlohu 8 855,47 km²^[1], z čehož se 35,96 km² (29,23 km² Mže a 6,73 km² Úhlava) nachází na území německého Bavorska. Prameny zdrojnic se nacházejí v pohořích Český les a Šumava. Nejvyšších průtoků dosahuje řeka na jaře.

Berounka protéká Plzeňskou kotlinou a následně přírodním parkem Horní Berounka (od soutoku s Úslavou, ř.km 136, k soutoku s Radnickým potokem, řkm 96,0). Na jeho území se do ní vlévá ještě Klabava (zprava) a vůbec největší přítok (mimo zdrojnic) Střela (zleva). Níže v Křivoklátské vrchovině přijímá zleva Rakovnický potok (od Rakovníku a městysu Křivoklát) a dále v Berounské kotlině (přímo v Berouně) zprava Litavku. Pod městem Beroun v Českém krasu vytváří Berounka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami.  V Praze_Lahovicích se vlévá do Vltavy. Berounka je řekou se silně kolísavými vodními stavy, téměř celý tok je splavný. Povodňově ovlivňují katastr Karlštejna ještě další přítoky Berounky od města Beroun, kde tok posiluje o Litavku zprava (která před tím posílila o Červený, Počapelský a Dibeřský potoky zleva, a Suchomastský potok zprava), dále Hýskovský potok zleva. Nad Srbskem přibírá rovněž vodný tok Loděnici zleva a všechny tyto přídatky pak přitékají v Berounce do Karlštejna.

Závěrečný úsek před soutokem s Vltavou spadá do vzdutí Modřanského jezu a je v něm vybudován Radotínský přístav. Tok řeky v nivě mezi Kazínem a  soutokem s Vltavou procházel mnohými proměnami. Původně řeka tekla přes dnešní Lipence a těsně pod Zbraslaví. Později se řeka rozdělila dnešní Horní a Dolní Černošice, zpočátku toto rameno fungovalo jen jako občasný tok při povodních. Původní mlýn u Bluku jsou dnešní Dolní Černošice. V 11.století si řeka našla cestu kolem Radotína, za Radotínem však meandrovala směrem ke Zbraslavi (tzv. Šárovo kolo). Pobočné rameno ústící do Vltavy u Lahovic a vytvářející Lahovický ostrov je zaznamenáno již v Müllerově mapě z  1720, toto koryto bylo dále prohloubeno zimní povodní roku 1797 (tzv. lahovická elevace, nakupenina sedimentů vzniklá z tehdejších ledových zátaras). Při povodni v roce 1829 se k Lahovicím přemístil hlavní tok, ten byl roku 1830 uměle stavebně upraven. Pravděpodobně po povodni roku 1845 Berounka rameno u Zbraslavi opustila, při povodni roku 1872 se staré koryto částečně zaneslo a vzniklo z něj slepé rameno „Krňák“. Roku 1873 byla Vltava v přilehlém úseku zregulována, tím zanikl i Lahovický a Modřanský ostrov.

Údolí na dolním toku Berounky

Hluboké údolí na dolním toku Berounky zřejmě utvořila v miocénu jiná řeka, která protékala stejným údolím, ale obráceným směrem. Tato, tehdy největší řeka na území dnešních Čech, sbírala vody v oblasti Českomoravské vrchoviny a nejprve sledovala zhruba dnešní tok Sázavy. Poté, co překřížila jižně od Prahy dnešní údolí Vltavy (které v té době ještě neexistovalo), pokračovala pravděpodobně dnešní Všenorskou branou do prostoru na sever od Brdských hřebenů a přes oblast Českého krasu a Křivoklátska dále na severozápad směrem do severočeských pánví.

Počínaje Roztoky pod Křivoklátem, kde se k Berounce přimyká železniční trať Beroun–Rakovník, přibývá chatových osad a kempů.

Po obcích Zbečno, Nižbor a Hýskov následuje okresní město Beroun, kde řeka opouští Křivoklátskou vrchovinu a vstupuje do otevřenější krajiny Českého krasu. Podél tohoto posledního úseku vede frekventovaná železniční trať Praha–Beroun a silnice II/116 (posléze II/115) a jedná se o turisticky a rekreačně velmi vytíženou oblast – městys Karlštejn s hradem Karlštejn, letovisko Srbsko, Hlásná Třebaň, Dobřichovice, Všenory, Černošice). Na území Prahy protéká Berounka podél Radotína, je přemostěna estakádou Radotínského mostu a těsně před ústím do Vltavy ještě Strakonickou radiálou (silnice I/4).

Na Berounce je stanoveno záplavové území. Správcem vodního toku je Povodí Vltavy, státní podnik

Povodí Berounky nad Karlštejnem