Druh a rozsah ohrožení


Povodně

Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Při povodni v Karlštejne dochází k zatopení sklepů a garáží, zahrad, poškození uloženého majetku, vytopení přízemí rodinných domů, domácím zvířectvu a na zásobách, uložených ve sklepech, přízemích a okolí domů a k zatopení a poškození komunikací, cest a infrastruktury městyse.

Při kulminacích Q100 a vyšších může dojít rovněž k uzavření silnice II/116 (ve směru Beroun - Praha) pro dopravu, pro zásobování a evakuaci - nutnost volit náhradní trasy.

Přirozená povodeň

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami;
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích;
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně).

V případě povodní - přirozených povodní - přicházejících po Berounce, lze povodeň velmi pravděpodobně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ (VÝSTRAHY ČHMÚ >>). S ohledem na postupové rychlosti a doběhové doby - lze vývoj povodňové situace předpovídat a činit potřebná opatření na úrovni obce, zejména varováním obyvatel obce - lidé se stihnou na příchod povodně připravit - odjet s automobily, vynést majetek do vyšších pater, aplikovat ohrazování mobilními protipovodňovými prostředky apod.

Přírodní jev - povodeň z přívalových srážek (blesková povodeň) - se může objevit zejména v letních měsících na přítocích Berounky v katastru městyse a/nebo povrchovým stokem s okolních kopců a považuje se za výrazné ohrožení městyse povodní, kdy se mimořádná událost řeší při nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, telekomunikačního spojení nebo situací ohrožujících životy.


Největší nebezpečí pro městys Karlštejn způsobí jednoznačně přirozená povodeň z Berounky, kdy postupné narůstání hladiny přeroste v záplavu mimo její koryto. Také přívalová srážka nad katastrem je značně ohrožující, kdy voda stéká po povrchu svahů nad městysem do městyse. Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší bouřky z tepla, nebo přechody jednotlivých studených front a lokálními intenzivními bouřkami. Při těchto situacích mohou spadnout srážky v řádech desítek mm za krátký čas (krátkou srážkovou epizodu) a vyvolat přívalové a bleskové povodně. Obecně se uvádí velká rizikovost již od 30 mm za krátkou srážku, nebo 50 - 80 mm za srážkovou epizodu. Situace může být výrazně zhoršena aktuálním nasycením lesní nebo luční a zemědělské půdy. Na lesní nebo zemědělské půdě může dojít ke vzniku soustředěných odtoků a k velmi rychlému odtoku přímo do intravilánu městyse. Množství drobných vodotečí a odvodňovacích příkopů bude ohroženo narušením stability břehů a dojde k nátržím břehů a případně i větším svahovým sesuvům u koryt toků. Katastr městyse Karlštejn byl vymezen jako lokalita exponovaná přívalové povodni celorepublikovou analýzou, kterou provedl Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. a její výstupy jsou prezentovány v dPP ČR.


Řeka Berounka a její přítoky

Představuje největší povodňové ohrožení pro městys Karlštejn  - rizikem jsou srážky nad 50 mm v horní části povodí a na úbočích Karlštejnské hornatiny. Možnost vzniku povodňové situace je také v období jarního tání a letních přívalových srážek.

Berounka – povodňové epizody jsou pozvolného ale intenzivního charakteru, kdy jsou vysoké stavy způsobené zvýšeným spadem v pramenné oblasti Berounky doplňovány po celé délce jejích toku četnými a vodnými přítoky mezi Plzní a Berounem - přirozená povodeň.

Budňanský, Bubovický potok a Poučník jsou také v intravilánu městyse osazeny řadou malých lávek a mostků, a hlavně propustků - často nekapacitních. V neposlední řadě vystoupání vody, vývěry a průsaky z kanalizace při vysokých spadech vody do nasyceného území.

Povodňové průtoky se rozlévají do inundačních území v zastavěném území městyse Karlštejn, zde má Berounka zásadní dopad na povodňovou situaci, při průtoku Q20 - Q100 je zasažena převážná část obytných zón lemující oba (zejména pak pravý (Poučník) břehy Berounky.

 

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami

Nebezpečný chod ledů nebo nebezpečná ledová zácpa neohrožuje most v Karlštejne nijak významně. Na na některých menších tocích se jedná o ledové jevy a zátarasy - na katastru městyse jde především o nekapacitní propustky – při zanesení dojde k omezení průtoku, které působí vybřežení a následné zaplavení obytné zástavby a komunikací v blízkosti toků.


Sesuvy půdy

Sesuvy půdy mohou způsobit rychlé zanesení koryt toků v Karlštejně, a to buď v místě sesuvu nebo níže po toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky. V případě spadu nadměrných srážek může na území městyse dojít vlivem značného nasycení vodou k sesuvům půdy.

Na území obce může také docházet k erozním (rozrušení) jevům v svážných nebo lesních tratích nad zastavěným územím. Dochází k tomu vlivem větších objemů srážek v letním období, kdy se během velmi krátké doby dostává příval vody s bahnem do obce. Nejvíce rizikové jsou pozemky svažitého a sceleného původu v lokalitách podél přítoků Berounky - Budňanského a Bubovického potoku.


Zvláštní povodeň

Zvláštní povodní se v tomto smyslu rozumí povodeň způsobená:

  • protržením hráze vodní nádrže,
  • poruchou výpustného zařízení vodní nádrže,
  • urychleným vypouštěním vody z nádrže (nad rámec manipulačního řádu) z důvodu bezpečnosti díla.

Vzhledem k přítomnosti vodní nádrže Klíčava, jejíž hrázný odtok - potok Klíčava - ústí do Berounky zleva ve Zbečně - zde HROZÍ i zvláštní povodeň !

Nádrž KLÍČAVA na stejnojmenném potoce na Křivoklátsku byla vybudována v letech 1948 - 1955 jako zásobárna pitné vody pro Kladensko. V letech 1996 - 1999 byla přestavěna a zmodernizováná na větší průtok. Nádrž není veřejnosti přístupná a je oplocena Lánskou oborou. Ústí Klíčavy leží 28.5 ř.km, takže průlomová vlna může dorazit do Karlštejna za 4 hodiny.
 
datum založení: 1949
rozloha: 58,4 ha
vytéká odtud: Klíčava
chráněné území: CHKO Křivoklátsko
nadmořská výška: 294,6 m
správce: Povodí Vltavy
ústí do Berounky na ř.km 53.5