městys Karlštejn

městys Karlštejn

digitálny povodňový plán

© 2010 - 2025 Provozovatel www.povodnoveplany.cz

Popis správního území městyse Karlštejn

Úřad městyse Karlštejn

Karlštejn 185, 267 18 Karlštejn

starosta městyse: Josef Čvančara

Tel: 311 681 213, 724 211 074, 724 181 494

E-mail: starosta@obeckarlstejn.cz  web: https://www.mestys-karlstejn.cz/

Datová schránka: gcjbdqn

Zeměpisné souřadnice (WGS 84):             49°56′15″ s. š., 14°11′10″ v. d.

Nadmořská výška:                                      345 m n. m.

Výškový systém výškopisných údajů :   Balt po vyrovnání (Balt p.v.).

Rozloha území katastru obce je 1 280 ha.

Počet obyvatel obce  činí 815, z toho:

  • Děti do 14 - ti let                                       134
  • Ekonomicky aktivní (14 – 59 let)               547
  • Ekonomicky neaktivní (60 a více)             134

Městys Karlštejn patří do okresu Beroun, ORP Beroun ve Středočeském kraji, asi 9 kilometrů jihovýchodně od Berouna. Žije zde 815 obyvatel. Městys se nachází v centrální části chráněné krajinné oblasti Český kras po obou stranách řeky Berounky. Městys je pojmenován podle hradu Karlštejna. Zaujímá dvě katastrální území s názvy původních vsí: Budňany na levém břehu Berounky, kam patří i hrad, a Poučník na pravém břehu Berounky, kde se nachází i nádraží Karlštejn. Základní sídelní jednotka Karlštejn I. zahrnuje celou levobřežní (Budňany) část městyse, včetně hradu, Karlštejn II. pak oblast kolem nádraží a v záhybu Berounky východně od nádraží - Poučník - se nachází západně od nádraží, resp. západně od potoka přitékajícího od golfiště na Voškově, na jihozápadě na Poučník navazuje Krupná.

Budňany
Levebřežní část Karlštejna. Zástavba je starší, původně představovala podhradí hradu, založeného Karlem IV. ve 14.století. Jednotlivé stavby vyrůstaly podél přístupové cesty ke hradu. Převýšení okolního terénu, tvořící údolí Budňanského potoka dosahuje místy 150 - 160 m. Místy vystupují na povrch části skalního podloží, mnohdy využité v zástavbě nebo představující zadní část úzkých parcel. Ojediněle tyto sklaní ostrohy tvoří uliční čáru a vytvářejí tak osobitou atmosféru zástavby obce.
Řadová zástavba podél komunikace vedoucí k hraduj e situována v sevřeném údolí Budňanského potoka. Jedná se o objekty starší, mnohdy přestavované z původních obytných staveb, 1 – 2 podlažní, kompaktní a z urbanistického hlediska cenné. Hlavní komunikace je současně hlavní provozní i kompoziční osou Budňan a hlavním nástupním koridorem k hradu. Poněkud stranou původní historicky cenné zástavby podhradí je místní část pod Plešivcem a Krabina, představující novější nízkopodlažní zástavbu. Hlavní funkce této části obce je obslužná a obytná. Hluboké údolí Budňanského potoka se strmými zalesněnými svahy nad údolím.

V dominantní poloze na protilehlém břehu ve vztahu k Budňanům (Voškov) leží rozlehlý, v 90. létech vybudovaný, areál golfového klubu. Pozemek určený specifickému sportovnímu využití je vnímán při pohledu z hradu a Knězi Hory. Ačkoli se nejedná o stavební zásah do panoramatu vzdálenějšího pravého břehu Berounky, je realizovaná krajinná úprava, včetně vodních ploch (rybníky Poučník a Voškov) a účelových zařízení, především svým specifickým obhospodařováním a strukturou zelených ploch cizorodým prvkem v unikátním přírodním prostředí (sousedství PR Voškov, průchod ÚSES).

Poučník
Zástavba této části městyse se rozkládá v poměrně rovinaté údolní nivě Berounky, jejíž tok vytváří ohrožení tohoto území povodněmi. Původní zástavba je tvořena několika venkovskými statky, doplněnými o novější zástavbu příměstského charakteru, která zde byla vystavěna v průběhu 20.století.
Převažuje obytná funkce, doplněná obslužnou a v omezené míře zemědělskou výrobou. Železniční trať, vybudovaná koncem minulého století, výrazně omezila zástavbu obce.
Na severozápadním okraji zastavěného území leží areál bývalého Výzkumného ústavu hutnictví železa (nyní závod KERVAL). Na prudkém svahu jihozápadně od Poučníku leží Krupná s typickou vesnickou zástavbou několika venkovských usedlostí, doplněných novější zástavbou rodinných a rekreačních domů.
Na východním okraji řešeného území leží Klučice, zemědělský dvůr a mlýn, nyní využívaný k hromadné rekreační funkci.
Na pravém břehu v prostoru u úřadu městyse počítá urbanistický návrh s vytvořením reprezentativního prostoru městyse.
Kvalitní přírodní zázemí městyse a výrazná topografie terénu umožnily v rámci navrhovaného řešení územního plánu stanoveni regulačních podmínek pro využití jednotlivých krajinných celků a zároveň také ochranu území hodnotného z hlediska přírodního a krajinářského.

Doprava

Zástavba v městysi Karlštejn lemuje hlavní a místní komunikace. Obytné domy jsou postaveny podél komunikací II/116 spojující Lány - a - Beroun s Řevnicemi a navazující III/11619 a III/11620 spojující Budňany s Mořinou a III/11615 spojující Liteň s Karlštejnem v Poučníku.

Městysem prochází železniční trať č.0171 Praha - Beroun - Plzeň.

Zásobování vodou a energiemi:  jihozápadním okrajem katastru prochází vedení VN 110 KV od měnírny ČD.

  • zdroje pitné vody - V městysi je veřejný vodovod (z počátku 20. století) pouze v části obce Budňany na levém břehu řeky Berounky (vyjma
    lokality „V hlubokém“), provozovaný a s. Vodovody a kanalizace Beroun. Ostatní objekty jsou zásobovány z lokálních zdrojů - studní. Vodovod je napájen z vrtu K1 na levém břehu Berounky (povolený odběr s ohledem na kvalitu cca 2 l/s) pod tenisovými kurty. Voda je vedena do čerpací stanice u původního zdroje, odtud je čerpána přes síť do vodojemu dolního tlakového pásma (100 m3 277,90 / 273,90 m n.m.) a přes další čerpací stanici u něj umístěnou do vodojemu horního tlakového pásma (120 m3 / 357,91 / 356,90 m n.m.). Dimenze vodovodní sítě jsou vesměs nevyhovující a je třeba postupně provést její rekonstrukce. O stavu sítí podává důkaz vysoké procento ztrát vody.

  • Dalším vodním zdrojem je vrt K2 z roku 1973 na pravém břehu řeky pod mostem, odkud byla dříve vedena voda shybkou v korytě Berounky k dolní čerpací stanici. Zdroj není v současné době využíván a shybka je nefunkční. Voda v tomto vrtu má obsah dusičnanů větší než připouští ČSN, stejně jako beryllia a chlorovaných uhlovodíků. Podle čerpacího pokusu je doporučený maximální provozní odběr z vrtu cca 6-7 l/s. Zdroje mají vyhlášena PHO. Technický stav čerpacích stanic a vodojemů je vyhovující.

  • Voda pro hasební účely se může v levobřežní části obce odebírat z vodovodu, v pravobřežní pak z řeky Berounky u mostu.

  • Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou vody cisternami v množství max. 15 l/osobu x den a bude doplňováno balenou vodou.

  • zemní plyn a teplo - V období mezi odevzdáním návrhu UPO (08.2002) a dopracováním jeho úpravy v důsledku záplav (10.2004) došlo k
    realizaci níže uvedené koncepce zásobování plynem podle prováděcích projektů firmy INGAS Praha s.r.o. (Ing. Havlín).

  • Městys Karlštejn leží cca 40 km jihozápadně od Prahy, na silnici III. třídy spojující Černošice s Berounem. Katastr je rozdělen řekou Berounkou a tratí, které probíhají souběžně a dělí městys na dvě části. Území městyse i krajina kterou mají být případně vedeny rozvody plynu je značně členitá. Na území obce bydlí v současné době cca 800 obyvatel. Obytná zástavba má převážně charakter rodinných domů, kterých je v obci 330. Dále je v obci 26 b. j. v 5 bytových
    domech. Jihozápadně od katastrálního území obce Karlštejn prochází vysokotlaký plynovod DN 200 "Beroun - Mníšek pod Brdy". Tento nezasahuje do řešeného území. Správce sítě, Středočeská plynárenská a.s.

  • V městysi není vybudován systém CTZ. Vytápění objektů je zajištěno individuálně převážně na bází tuhých paliv, minimálně i el. energií nebo na bázi stlačených topných plynů. Do lokality není přiveden zemní plyn. Pro plynofikaci řešeného území bylo zpracováno Generální řešení plynofikace
    fy. INGAS PRAHA, s.r.o. v červenci 1999. V srpnu 1999 byl zpracován fy. ŽABIČKA TBZ s.r.o. investiční záměr na plynofikaci městyse Karlštejn.

  • el. energie - území je napojeno elektrickou energií venkovním vedením 22kV z rozvodny Beroun 110/22kV, o výkonu 2x40MW. V obci je osazeno 12 venkovních transformačních stanic a tři kabelové stanice napojené kabelovým vedením VN-22kV přes kabelový svod z venkovního vedení. Řešeným územím prochází trasa VN 110 kV do měnírny ČD, umístěné v západní části území. Současný stav primární napájecí sítě je uspokojivý, sekundární rozvody jsou provedeny venkovním vedením s připojením objektů závěsnými kabely, v částech také zemními kabely. Veřejné osvětlení je provedeno venkovními rozvody po celém městysi.

  • kanalizace -  navrhovaná podle zpracované projektové dokumentace kanalizace a ČOV pro obec Karlštejn (fa. MAYO, Praha). Je navrženo vybudovat v městysi splaškovou kanalizaci - kombinovaný systém gravitační a tlakový. Na pravém břehu Berounky čistírnu odpadních vod s tím, že tlaková kanalizace z levého břehu bude převedena po mostě na pravý břeh a stávající ČOV VÚHŽ bude zrušena a změněna na přečerpávací stanici splaškových vod.

  • Dešťové vody z nově navrhované zástavby (především pravý břeh) budou likvidovány vsakem nebo retardovány v záchytných nádržích u jednotlivých objektů (možnost využít jako užitkovou vodu pro zalévání atp.). Dešťové vody ze zpevněných ploch budou likvidovány vždy na vlastním pozemku obdobně jako doposud zásakem pomocí vsakovacích příkopů či rýh. Rovněž dešťové vody ze střech nemovitostí budou zasakovány přímo na jednotlivých pozemcích, případně budou jímány pro potřebu zálivky.

  • Vodní zdroje, vodní plochy a toky

 provozní pásmo vodotečí a vodních ploch v šíři 6 m od břehové čáry (dle zák.č.254/2001 Sb., vodní zákon)
 hranice zátopového území Q100 byla pro Berounku stanovena na základě §13 odst.2 zák.č. 138/1973 Sb.
 hranice pásem hygienické ochrany vodního zdroje v Budňanech : I.stupně, II.stupně vnitřní, II.stupně vnější
 hranice pásem hygienické ochrany vodního zdroje na Poučníku  : I.stupně, II.stupně vnitřní

 Ochranné pásmo navrhované čistírny odpadních vod s poloměrem 50 m od objektu technického vybavení

Památky

  • hrad Karlštejn - národní kulturní památka - leží na konci hlubokého a krátkého údolí, vybíhajícího od řeky Berounky podél Budňanského potoka. Skalní ostroh, na kterém stojí hrad, je od severně položené Kněží Hory oddělen hlubokým příkopem, kterým vede přístupová cesta ke hradu. Od protějšího kopce Javorky je hradní ostroh oddělen Hlubokým dolem, kudy prochází silnice na Mořinu. Z východní strany je mělčí Studený důl, oddělující svahy Haknovce a Bučiny.  Dominantní je průhled na hrad údolím Budňanského potoka. Hrad Karlštejn je nejvýznamnější kulturní památkou celostátního významu areál hradu Karlštejn - národní kulturní památka - rejstř.č. I 1743/2-237.
  • Chrám sv. Palmacia v Budňanech
  • kaple Panny Marie v Krupné
  • archeologická lokalita "Jeskyně nad vodopády"
  • památný strom - dub letní {Quercus robur), k.ú. Budňany p.č. 291/1 nazýván „Dub sedmí bratří“. O: 460 cm, V 16 m, S: 250 let.

RISy městyse KARLŠTEJN